Září 2017

Sny

30. září 2017 v 9:38
Shit. Dlouho už jsem tady nebyla,ale co na tom? Já tu nebyla,vy jste tu nebyli. Asi i nemáme co vyčítat. Teď tak jako sedím,polouchám písničky a mam strašnou chuť si zahrát nějákou hru - neznáte nějákou dobrou? Ne,tohle asi není ta pravá pointa tohohle článku. Jaká vlastně je? Jaká je pointa tvýho života,když i blbá kostka másla je cennější než ty? Ne,sorry.. To bylo možná trošku hnusný,ale ve svý podstatě je to pravda. Ráda bych psala dlouhý články,minimálně o 500 slovech. Jenže to neumím a ani mě nebaví to potom číst. Každopádně mě teď napadlo - uvidím se s někým z Vás na koncerteě Sleeping With Sirens v Praze? Je to 20.11 a myslím si,že to bude pcka roku,aspoň pro mě teda. Každý den koukám na lístky co mi leží na poličce a odpočítávám dny. Za těch pár dní uvidím někoho,kdo tu se mnou byl vždycky, když mi bylo fakt na hovno. I jen to ho vidět promě bude splněnej sen. Vidíte? Takhle se dá elegantně natáhnout délka článku. A teď trapná otázka, co tím vlastně chci říct? Asi to, že by sis měl jít za svým snem, stejně jako já. Vydržet klidně u 3 roky,ale pak zažívat ten pocit eufórie, když budeš (v mém případě) držet ty vysněné lístky v ruce.
Takže peace,měj se a užívej si svojí hru.